Erdelteriér

   Na teriéra relativně klidný, přesto však aktivní, energický a pohyblivý pes. Přátelský, veselý, někdy trochu tvrdohlavý, při vhodném přístupu však přesto dobře cvičitelný a ovladatelný. Někdy má sklon prát se s jinými psy.

   Větší střední pes harmonické tělesné stavby, svalnatý a kompaktní. Hlava s dlouhou plochou mozkovnou, jemně modelovaná. Oči tmavé, malé, s typickým živým teriérským výrazem. Uši ve tvaru písmene „V“ klopené dopředu, poměrně malé. Hřbet krátký, přímý a rovný, hrudník dosahuje až k loktům. Mezi žebry a kyčlemi má být jen malá vzdálenost. Ocas vysoko nasazený, kupírovaný asi na dvě třetiny původní délky.

   Číslo standardu: 7/05.01.2011 (Velká Británie). Zařazení v FCI: FCI III. Teriéři, sekce 3.1 Vysokonozí a středně velcí teriéři, pracovní zkouška volitelná.

   Erdelteriér je dostatečně inteligentní, aby rychle pochopil, co se po něm chce. Pokuste se trénink co nejvíce obměňovat, protože musí-li pes poslouchat stále stejné povely, stane se paličatým. Trénink musí Elderteriér považovat za opravdovou výzvu. Tito psi mohou pod vedením správného pána podávat vynikající výkony v různých psích sportech a dokonce i ve výcviku. Srst je tvrdá, hrubá a hladce přilehlá. Tento pes má tříslovou barvu a černé nebo šedavé sedlo. Tohoto teriéra nemusíte česat ani kartáčovat příliš často. Srst se musí přibližně dvakrát do roka vyškubat.

   Pochází z anglického hrabství Yorkshire, jméno dostal podle říčky Aire. Jako plemeno se z různých drsnosrstých teriérů nejednotného typu začal formovat po roce 1860, byla přikřížena i další plemena (zřejmě otterhound, bulteriér a gordonsetr).